Kam šly loni peníze daňových poplatníků? Piráti přiměli vládu, aby složila veřejnosti účty

01. 10. 2020
Kam šly loni peníze daňových poplatníků? Piráti přiměli vládu, aby složila veřejnosti účty
Kam šly loni peníze daňových poplatníků? Piráti přiměli vládu, aby složila veřejnosti účty

Praha, 1. října 2020 - Sněmovna dnes z iniciativy Pirátů projednala státní závěrečný účet za loňský rok. Ten skončil schodkem 28,5 miliardy korun, přestože ekonomika dlouhodobě rostla. Piráty tak zajímalo, jak vláda peníze občanů využila a zda šlo o smysluplné investice. Strana také navrla několik doplnění usnesení Sněmovny, v nichž vyzývala například vládu, aby řešila problematiku závislosti příjmů veřejných rozpočtů na zdanění práce. Nebo věnovala pozornost tomu, že je řízení veřejných výdajů pro lidi nepřehledné, a snižuje tak jejich důvěru ve vedení státu. Dolní komora Parlamentu všechny návrhy smetla.

„Nejvyšší kontrolní úřad dlouhodobě apeloval na vládu, aby se připravovala na horší časy a dělala si polštář úspor pro případ krize. Vláda tato doporučení zcela opomíjela. Přestože ekonomika rostla již šestým rokem v řadě, skončilo hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 schodkem 28,5 miliardy korun. Občané přitom nemají možnost zjistit, kam konkrétně jejich peníze šly a zda byly v jejich zájmu využity. To je nepřijatelné,” uvedl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík s tím, že řízení veřejných financí nepřehledné, a je proto nutná náprava.

„Ve Sněmovně jsme navrhli čtyři usnesení, která měla vést mimo jiné k větší transparentnosti státního rozpočtu pro občany. Nyní například není možné porovnávat výdaje a příjmy jednotlivých ministerstev, protože každé přistupuje k závěrečnému účtu jiným způsobem. Stejně tak jsme žádali vládu, aby zvážila k financím zodpovědnější přístup, který by mohl vrátit občanům důvěru ve vedení státu. Kabinet totiž lije bez rozmyslu peníze do projektů a následně už vůbec nevyhodnocuje, jestli to mělo požadovaný efekt,” popsal Ferjenčík a dodal, že jako problém vnímají Piráti i fakt, že je nízký poměr kapitálových výdajů vůči celkovým výdajům rozpočtu. V praxi to znamená, že se například opomíjí dobudování infrastruktury. „NKÚ ve své zprávě varuje i před přílišnou závislostí našeho rozpočtu na zdanění práce. I Piráti dlouhodobě upozorňují, že jde o velké riziko. Stačí totiž skok v nezaměstnanosti a příjmy státu, krajů a obcí se drasticky sníží. Přitom právě k tomu bohužel kvůli ekonomické krizi způsobené pandemií koronaviru směřujeme,” vysvětlil pirátský poslanec.

NKÚ ve svém stanovisku upozornil rovněž vládu, že nebyla schopna ani v ekonomicky příznivých letech udržet vyrovnaný rozpočet. Stát tak neměl úspory pro mimořádné události, což se ukázalo s příchodem pandemie covid-19. Ani přes sliby ohledně EET se rovněž nedařilo dostatečně vybírat daně. I přes vysoké výdaje vláda navíc opomíjela zásadní reformy jako třeba úpravu důchodů, dokončení klíčových projektů v oblasti infrastruktury nebo digitalizaci.

„Digitalizace státní správy je v tristním stavu, což potvrzuje i NKÚ. Výdaje do informačních technologií sice rostou, ale na kvalitě služeb to není znát. Daňové přiznání či důchodové systémy jsou pořád stejně zastaralé a uživatelsky nepříjemné,” nastínil pirátský poslanec Ondřej Profant, který se tématem digitalizace dlouhodobě zabývá. Pirátská poslankyně Olga Richterová pak hovořila o nedostatečném cílení státních opatření. „Je důležité, aby vláda využívala peníze cíleně a smysluplně. Musí řešit například začarované kruhy chudoby, exekucí, podporovat dětské skupiny a péči o malé děti, protože to dává smysl nejen z lidského hlediska, ale je to přínosné i pro stát. Například jsme vynakládali prostředky na program podpory zaměstnanosti u mladých lidí, u nichž přitom byla nezaměstnanost nízká, ale už jsme ho vhodně nezacílili na mladé lidi s handicapem, kteří by to opravdu potřebovali,” dodala Richterová.

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?
Navrhni úpravu