Brusel, 30.9.2020 – Spor o Náhorní Karabach je selháním komunikace obou států a konstantního vzájemného obviňování. Ještě více jde ale o selhání cizích aktérů – ať už Erdoğana, či Putina –, kteří situace zneužívají.
S obavami sledujeme, jak se v těchto dnech opět rozhořel doutnající konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o sporné území Náhorního Karabachu. Obě strany již hlásí dohromady téměř 100 obětí včetně civilistů a situace se zatím neuklidňuje.
Konflikt, který započal v roce 1988 a od roku 1994 se jej více či méně dařilo držet v diplomatických rovinách, je vyústěním komplikovaného územního sporu, navázaného na historii regionu.
„Nikdo netvrdí, že řešení je snadné. Základem je ale vždy komunikace a diplomacie a v té představitelé obou zemí bohužel dlouhodobě selhávají. Eskalace konfliktu jen potvrzuje, že by měli v zájmu svých občanů přijmout nabídky mediace od regionálních lídrů, jako je například Írán. Konflikt musí přestat eskalovat, než dojde k většímu krveprolití,“ komentuje situaci europoslankyně Markéta Gregorová.
„NATO i evropské instituce musí také dát jasně najevo dalším aktérům, jako je Rusko a především Turecko, aby se vyvarovali arbitrárních zásahů do konfliktu, které mohou situaci pouze zhoršit. Evropská unie se musí zavázat k uvalení sankcí, bude-li někdo podporovat eskalaci,“ dodává.
Konflikt je podle Gregorové také názornou ukázkou, čemu nakonec slouží evropské zbraně, vyvážené navzdory uvaleným embargům: „Prioritou Evropské unie i členských zemí by mělo být zabránit nelegálnímu exportu zbraní. V opačném případě nejsme ani mediátorem, ani nezávislým pozorovatelem, ale nedílnou součástí problému. V Evropském parlamentu jsme nedávno schválili rezoluci zpřísňující vývoz zbraní. Spolu s kolegy nyní budu apelovat na Vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, Josepa Borrella, aby Parlament následoval,“ uzavírá Gregorová.