Schválením informačního příkazu končí obstrukce úřadů při získávání informací občany

12. 03. 2019
Schválením informačního příkazu končí obstrukce úřadů při získávání informací občany
Schválením informačního příkazu končí obstrukce úřadů při získávání informací občany

Praha, 12. března 2019 - Sněmovna dnes schválila pirátský návrh na zavedení tzv. informačního příkazu. Jedná se o institut, který zamezí obstrukcím úřadů při získávání informací ze strany občanů. Informační příkaz nově občanům zajistí přístup k informacím v situacích, kdy úřady nemají zákonný důvod pro jejich odepření, ale přesto dělají obstrukce a odmítají informace poskytnout.

„V minulosti nastávaly situace, kdy se úřad tzv. šprajcnul a ani rozhodnutí odvolacího úřadu ho nedonutilo, aby informace poskytnul. Úřad rozhodoval třeba desetkrát za sebou nezákonně a nic ho nemohlo donutit k dodržování zákona. Nově se posílí veřejná kontrola fungování úřadů, zkrátí se doba na získání informací a rovněž se uleví přetíženým soudům, které budou mít čas na rozhodování důležitějších věcí. Jsme rádi, že jsme přesvědčili i kolegy z dalších klubů ve sněmovně,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Nově schválený návrh Pirátů umožňuje nadřízenému orgánu přikázat poskytnutí požadované informace žadateli, pokud neshledá důvody pro odmítnutí žádosti. Informační příkaz bude možné vydat i v případě poskytnutí pouze části požadovaných informací. Stejně jako nadřízené orgány bude mít možnost vydat informační příkaz i Úřad pro ochranu osobních údajů, který bude moci přezkoumat pravomocná rozhodnutí i případy nečinnosti. Návrh nabude účinnosti 1. 1. 2020, tedy přesně dvacet let po “zákonu stošest”.

Ze strany úřadů a některých dalších veřejných institucí nyní dochází k pravidelnému porušování zákona o svobodném přístupu k informacím. Úřady nedbají rozhodnutí svých nadřízených, čímž vzniká nekonečný „ping-pong“, kdy si žádost přihrávají dva úřady a občan marně čeká na informace. Spory o informace se tak neúměrně táhnou a po rozhodnutí soudu, zpožděném i o několik let, nemusí mít požadované informace pro žadatele již žádný význam. Sloučení ochrany práva na informace a osobních údajů pod jednou střechou doporučili experti ze zahraničí, kde již taková úprava funguje, a to na mezinárodní konferenci pořádané Nejvyšším správním soudem ČR v roce 2016.

Příklady obstrukcí úřadů, kde pomůže informační příkaz:

  • Před třemi lety požádal L. Maděra Kancelář prezidenta republiky podle zákona o svobodném přístupu k informacím o sdělení, jaký plat berou vysocí úředníci včetně kancléře Vratislava Mynáře. Kolečko žádosti a odvolání ale bylo neúspěšné, Hrad mu informace odmítl poskytnout. A vydal je až poté, co pan Maděra úřad zažaloval. Za tento nezákonný postup přiznal soud panu Maděrovi odškodnění 47 tisíc korun.
  • Kauza žadatele vůči Městské části Praha 5. Po více než 400 dnech procesu a 38 úkonech v řízení byl žadatel opět prakticky na samém počátku žádání o informaci o prodeji a nájmu budov pro zdravotnické zařízení, která by měla být bezproblémově a ihned každému poskytnuta.
  • Starosta obce Ondřejov Martin Macháček vyzkoušel, jak jednotlivé kraje přistupují k zákonu o veřejném přístupu k informacím. Chtěl porovnat anonymizované platy na krajských úřadech za rok 2014. Přišlo mu totiž, že na Středočeském kraji jsou vyšší než jinde, což se nakonec potvrdilo. Úřad kraje Vysočina nejprve požadavek odmítl. Macháček se tedy odvolal. Ministerstvo vnitra mu dalo za pravdu. Jenže kraj i potom rozhodl stejně.
  • Magistrát hl. m. Prahy v roce 2016 v případě jedné žádosti vydal 16 opakovaných rozhodnutí, která byla Ministerstvem vnitra zrušena pro nezákonnost. Odmítal poskytovat informace o platu ředitelky odboru i v případě, že s tím souhlasila.
  • Podobné obstrukce probíhaly a patrně ještě probíhají u mnoha povinných subjektů úřadů, viz otevrenozavreno.cz.
Sdílení je aktem lásky
Kam dále?
Navrhni úpravu