Postoj České pirátské strany k vlně uprchlíků

22. 10. 2015
Postoj České pirátské strany k vlně uprchlíků
Postoj České pirátské strany k vlně uprchlíků

Piráti prosazují racionální přístup k uprchlíkům jak na Evropské úrovni, tak v České republice. Vlna uprchlíků ukázala, že evropská pravidla vyžadují změnu - Dublinský systém nefunguje. Piráti nepovažují za řešení kvóty, ale apelují na evropskou solidaritu s přetíženými státy a na společný evropský postup. Extrémní požadavky, jako potápění lodí uprchlíků na jedné straně a přijímání všech imigrantů na straně druhé, nejsou řešením současné situace. Souhlasíme se zavedením jednotného azylového řízení, kde by členské státy vymezily preferované skupiny migrantů a migranti preferované cílové země. Uprchlík musí mít zaručeno přijetí, ale nikoliv do konkrétního státu. Pro ujasnění uvádíme, že se toto stanovisko týká válečných uprchlíků, kteří se bojí o život a rodinu a politických uprchlíků, pronásledovaných pro své názory. Pokud to není výslovně uvedeno, netýká se ekonomických migrantů, kteří se o život bát nemusí, ale chtějí pouze lepší životní úroveň. U ekonomických migrantů nevidíme za současné situace důvod měnit stávající zákony.

K řešení přispívá pomoc jednotlivých lidí, spolků a charit. Nesouhlasíme s tím, aby byl příliv uprchlíků zneužíván k politickým účelům a šíření strachu, morální paniky a nejistoty ve společnosti. Oceňujeme a vážíme si racionálního přístupu politiků k migrační otázce založený na faktech, o který usilujeme i my: Ti, kteří za lepším životem vyrazili do Evropské unie, se koncentrují jednak v členských státech, kde překročili hranice Evropské unie, jednak v bohatých státech, jako jsou například Švédsko nebo Německo, kam se jim podařilo utéct. Tento nápor však nezvládá ani jedna skupina států. Z hraničních států jsou přehlceny zejména Itálie, Řecko, Maďarsko, kde si uprchlíci musí, jakožto v první zemi kontaktu, podat žádost, a kde by v případě úspěšného vyřízení žádosti museli zůstat. Migranti chtějí získat azyl v bohatších zemích, proto se do tam snaží dostat bez ohledu na pravidla, mj. i přes území České republiky, která si dobrovolně stanovila, že přijme 1 500 uprchlíků. Tento počet není nijak závratný - naši Evropští sousedé potřebují pomoc.

Řešení vlny uprchlíků na evropské úrovni

Miliony uprchlíků zůstávají v táborech v Turecku a dalších státech sousedících se Sýrií, kde žijí v nuzných podmínkách. Celou strukturu uprchlíků ukazuje následující graf:

Situační schéma

Pro řešení migrační vlny je třeba prosadit změny v azylové politice Evropské unie, neboť jde o celoevropský problém. Následující graf ukazuje počet žadatelů o azyl v jednotlivých členských státech:

Situační schéma

Prosazujeme následující východiska řešení problému vlny uprchlíků na evropské úrovni:

Žádost o azyl i mimo EU a do kteréhokoli členského státu

  • Uprchlíci musí mít možnost podat žádost o azyl co nejblíže své vlasti, nikoliv až v pohraničních státech Evropské unie. Sníží se tak alespoň částečně tlak na evropské půdě. Piráti podporují budování společných evropských ambasád ve vhodných oblastech. V rámci společné azylové politiky také podporujeme zřizování azylových zařízení mimo území EU. Souhlasíme s jednotnou žádostí o azyl pro všechny členské země EU, kde by žadatel uvedl preferovanou zemi, a tuto preferenci podložil věcnými důvody (např. příbuzní ve státě apod.). Trváme také na dodržování evropských pravidel odebírání otisků prstů a biometrických údajů migrantů a sdílení dat o nich mezi bezpečnostními složkami členských států. Tento zásah do soukromí musí být striktně časově omezen pouze na dobu do udělení azylu.

  • Nezbytnou součástí řešení by měl být společný rozpočet EU k pokrytí nákladů spojených s umístěním žadatelů o azyl, do kterého budou poměrnou částí přispívat všechny členské země, čímž lze do budoucna efektivně nahradit nesmyslný systém kvót. Takto budou uprchlíci (a veškeré náklady s nimi spojené) financováni spravedlivě všemi členskými zeměmi, ať už o azyl požádají kdekoli. Bezpečnostní a preferenční opatření

  • Díky podávání žádostí mimo území EU či v unijních táborech na vnějších hranicích se tak již v raném stádiu vyloučí osoby, jejichž přesídlení do EU je nežádoucí (např. zločinci, teroristi, násilníci, osoby porušující lidská práva apod.) a naopak se upřednostní osoby podle kritérií definovaných jednotlivými členskými státy ve smyslu Úmluvy o mezinárodním postavení uprchlíků. Evropa by měla primárně pomáhat uprchlíkům, kteří nemají jinou možnost zachovat si život a rodinu, a dále preferovaným skupinám ekonomických migrantů. Na společnou ochranu vnější hranice Schengenského prostoru a tyto tábory by opět poměrnou částkou přispívaly všechny členské země EU.

Umísťování podle preferencí

  • Uprchlík v nouzi má podle mezinárodních smluv právo na azyl. V rámci Evropské unie by však neměl mít nárok s konečnou platností určovat, která konkrétní země ho přijme. Může nanejvýš uvést zvláštní důvody pro preferenci, jako jsou příbuzní v žádané zemi. Není možno vyhovět všem preferencím, a proto by měla existovat snaha, aby byli obzvláště uprchlíci bez vazeb na konkrétní členskou zemi umisťováni v menší míře i do jiných zemí Evropské unie, které jsou ochotny jim poskytnout rovnocenně bezpečný domov. Umisťování do jiných než preferovaných zemí by nemělo probíhat podle povinných kvót, ale na bázi dobrovolné solidarity. Členské státy by měly mít právo veta při přijímání jednotlivých migrantů, a to v závislosti na kritériích definovaných daným členským státem (např. znalost jazyka, vzdělání, vazba na stát apod.).

Větší příspěvek hospodářsky silnějších členských zemí na řešení migrace

  • Přijetí legálního uprchlíka není zadarmo a na příspěvek pro uprchlíka bude nutné hledat finanční zdroje. Peníze na migranty by měly být přerozdělovány tak, aby všechny státy EU přispívaly poměrnou částkou na uprchlíky umístěné v ostatních členských státech, na zahraniční místa pro podání azylu, na uprchlické tábory v EU i ve státech sousedících se Sýrií, na boj proti nelegálním převaděčům i na financování společné ochrany vnější hranice. Při výpočtu podílů jednotlivých zemí se lze inspirovat např. tzv. Königsteinským klíčem, který je dlouhodobě používán v SRN pro rozdělování nákladů mezi jednotlivé spolkové země. Podíly jednotlivých zemí jsou ze 2/3 určovány podle jejich daňových výnosů, zbývající třetina se odvíjí od jejich populace.

  • Dokud nedojde k většímu sblížení výše příspěvku na uprchlíka v různých členských státech, touha migrantů po přesunu do bohatších částí neustane. Uprchlík by měl mít právo na příspěvek pouze v členské zemi, kde obdržel azyl, čímž bude motivován v ní setrvat.

Boj proti nelegálnímu převaděčství

  • EU musí dlouhodobě a systematicky bojovat proti nelegálním převaděčům, jak přímo, tak i nepřímo tím, že poskytne uprchlíkům v ohrožení života legální a bezpečnou alternativu. To omezí prostor pro využití pašeráckých sítí kriminálními a teroristickými organizacemi. Peníze, které nyní migranti platí pašerákům, by pak mohli použít např. k pokrytí nákladů spojených s poskytnutím azylu a svých životních nákladů, což by podpořilo i evropskou ekonomiku.

Mírová politika a embargo na zbraně ve válečných oblastech

  • Česká pirátská strana zdůrazňuje nutnost řešit na evropské úrovni rovněž příčiny vln uprchlíků, zejména rozdmýchávání válečných konfliktů, navzdory tlaku amerických, francouzských, českých a jiných zbrojařských firem, které prodávají zbraně, jimiž se v těchto oblastech válčí. Podporujeme zákaz vývozu zbraní pro jiné než oficiální spojenecké bojové jednotky ve válečných oblastech, a to pod majetkovou sankcí pro zbrojařské firmy.

Diplomatické řešení

  • Je třeba, aby Evropská unie diplomatickou cestou apelovala na USA, bohaté země Perského zálivu či Rusko, aby rovněž přijaly část uprchlíků. Evropská unie musí iniciovat mírové řešení konfliktu v Sýrii v Radě bezpečnosti OSN a na jednání všech světových mocností.

Účast České republiky na řešení vlny uprchlíků

Uprchlíci z válečných oblastí nemají velký zájem o azyl v České republice. Většinou svůj pobyt na území České republiky berou jako nežádoucí překážku na cestě do vysněného Německa. Jak ukazuje následující graf, mezi žadateli o azyl v České republice (2014) převládají Ukrajinci:

Situační schéma

Přesto by měla být Česká republika připravena na zvýšení počtu migrantů zadržených na našem území cestou do Německa, jakož i na zvýšení počtu žadatelů o azyl, až Německu začnou docházet kapacity.

Doporučujeme, aby migrační politika měla zejména ve vztahu k uprchlíkům následující východiska:

Rozumný počet dobrovolně přijatých uprchlíků

  • Vláda České republiky se dobrovolně zavázala, že přijme 1 500 uprchlíků, což naše země rozhodně zvládne a odpovídá to i potřebě ostatních států a momentálně schváleným kvótám. Zvýšení tohoto počtu považujeme za možné, pokud na to země prokazatelně bude mít kapacity. Je třeba transparentně vyhodnotit, kolik uprchlíků si Česko vůbec může dovolit přijmout.

Schopnost diskutovat a podílet se na řešení vlny uprchlíků

  • Pirátská strana kritizuje vládu České republiky za to, že není schopna získat pro své stanovisko podporu dalších členských zemí EU a následně kritizuje demokraticky přijatá rozhodnutí. Evropská komise již dříve prezentovala návrhy na řešení situace, které měly podporu i v Evropském parlamentu. Vlády členských zemí na půdě Evropské rady však dlouhodobě odmítaly problém řešit a situace se nelepší, ani když je „oheň na střeše“. Integrační politiku ČR by neměli určovat pouze úředníci BIS, Cizinecké policie a OAMP MV ČR. Ti aktuálně působí dojmem, že se snaží o vytvoření co nejhorších podmínek, aby do ČR nikdo nepřicházel.

Umožnit snadné přesídlení preferovaným skupinám

  • Česká republika by podle Pirátů měla stanovit preferované vlastnosti migrantů, které by výslovně uvítala, a kteří by českou společnost jednoznačně obohatili (např. vědci, vysoce vzdělaní lidé, nositelé kultury, politicky pronásledované osoby). Tato kritéria členských států by byla zohledněna v evropském azylovém řízení.

Dodržování pravidel Schengenského prostoru a brzké zrušení kontrol

  • Piráti rozhodně podporují zásadu volného pohybu občanů EU a legálních návštěvníků po všech zemích Schengenského prostoru. Tato zásada však neznamená, že každý cizinec bez schengenského víza může přes naše území cestovat do jiných zemí, aby tam získal status žadatele o azyl. V tomto ohledu postačí dohled bezpečnostních složek státu nad dodržováním platných zákonů. Vedle toho jiné země obnovily v rámci Schengenského prostoru kontroly na hranicích. Tato opatření jsou omezená na čas migrační vlny a máme za to, že kontroly na vnitřních hranicích Schengenského prostoru by měly být co nejdříve zrušeny.

Lepší zacházení v táborech

  • Vedle nižší životní úrovně je druhým důvodem nižšího zájmu uprchlíků o Českou republiku zacházení v táborech pro cizince, zejména v zařízení pro zajištění cizinců, které je pro některé cizince prvním místem kontaktu. Navzdory snaze personálu se tyto tábory mnohdy podobají spíše vězení pro zločince. Apelujeme na vládu a ministerstvo vnitra, aby zadržení cizinců probíhalo u bezproblémových uprchlíků za takových podmínek, aby pro ně Česko nebylo zemí odpudivou a nehostinnou. Tábory s přísně nastavenými pravidly by měly být vyhrazeny jen pro imigranty, u nichž je bezpečnostní riziko.

Zapojení místních samospráv

  • Evropská unie se hlásí k zásadě subsidiarity. Proto je na čase proměnit slova v činy a do integrace zapojit i jednotlivé obce a kraje. Na integraci uprchlíků by měly dohlížet i místní úřady, které mají o jejich situaci nejlepší přehled. Chceme, aby peníze, které stát dostane z EU, transparentním způsobem směřovaly jak ke konkrétnímu žadateli, tak na konkrétní prvky integrace v jednotlivých obcích.

Pracovní návyky a bydlení uprchlíků

  • Schopný a bezúhonný uprchlík čekající na azyl v Česku dnes nemůže pracovat, protože nemá pracovní povolení. Pokud není podle předběžného posouzení bezpečnostní riziko, měl by mít uprchlík již při čekání na azyl možnost pracovat, aby mu nerostl dluh za poskytnuté ubytování a služby.

Integrace cizinců do společnosti

  • Česko by mělo co nejrychleji integrovat uprchlíky, kteří uspějí se žádostí o azyl. Tzn. naučit je jazyk, co nejdříve je začlenit do škol a asistovat jim při hledáním zaměstnání. Nově příchozí by měli být seznámeni se základními občanskými právy, svobodami a společenskými normami v České republice. Je nutno trvat na rovnoprávnosti všech lidí, bez ohledu na náboženství či pohlaví. Trváme na sekulárním charakteru českého státu a odmítáme jakékoli snahy o vytváření paralelních právních systémů.

  • Každý imigrant by měl mít individuální integrační plán, podobně jako v severských státech. Podpora azylantů by ovšem neměla být vyšší, než kterou stát poskytuje občanům v podobně závažné sociální situaci.

Transparence při nakládání s veřejnými prostředky

  • Solidarita vyžaduje důvěru. Prostředky vynakládané na integraci cizinců musí být spravovány transparentně. Daňoví poplatníci z jiných členských států musí mít možnost na internetu zjistit, kam peníze z jejich daní putují. Přitom nechceme narušovat soukromí uprchlíků zveřejňováním osobních údajů, pouze zprůhlednit fungování veřejných institucí.

Zastupitelé Pirátů v zastupitelstvu hl. m. Prahy, Brna a dalších měst jsou připraveni v zastupitelstvech podpořit konkrétní pomoc uprchlíkům, aby se integrovali (např. byty, sociální pomoc, integrační programy apod.). Jsme přesvědčeni, že s těmito změnami lze uprchlickou vlnu dobře zvládnout a že uprchlíci mohou být obohacením naší společnosti. Zároveň děkujeme všem Pirátským i jiným dobrovolníkům, kteří se osobně zapojili do pomoci lidem v nouzi.

Děkujeme také všem, kteří měli tu trpělivost dočíst tento text až do samého konce.

(schváleno republikovým výborem Pirátské strany)

Úvodní fetch k článku Eight member states urge EU action on migration Photo: European Commission

Kontakt

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?
Navrhni úpravu